Poslední dobou se v naší republice čím dál častěji projevuje zvláštní jev. Je jím absolutní neúcta a nerespekt k úřadu prezidenta republiky.  Kámen úrazu tkví v totální nevychovanosti a v ignoraci základních principů mravních, čili slušného chování, jež současně s přiznanou mocí naši novodobí politici či šéfové okamžitě zapomněli. S úžasem sledujeme, jak v novinách, rozhlase ba i v televizi čteme a můžeme slyšet, že "k tomu či onomu se vyjádřil Zeman, podepsal to Zeman, Zeman navštívil, ..." atd. Nějaký obyčejný Zeman, ptám se? S jakým opovržením a neúctou mluví zaměstnanci médií nebo politici samotní o práci prezidenta nebo o prezidentovi samotném. Prezident Miloš Zeman je nejdehonestovanější prezident v celé éře českých i československých prezidentů. Jak je to možné, ptám se? Jak dlouho to ještě bude možné? Kde je úcta k funkci a osobě prezidenta republiky? Jak se může stát, že nějaký občan odmítne pozvání prezidenta? Kde se bere drzost někoho, kdo odmítne prezidentovo vyznamenání? Titíž lidé před necelým rokem doslova slintali a až abnormálně devótně se projevovali, když se měli vyjádřit o úřadu prezidenta nebo jeho osobě. Slýchali jsme výroky jako "byl přizván pan profesor Václav Klaus, prezident republiky, vážený pan Václav Klaus podepsal nový zákon a  vyjádřil se k němu" a jiné sladké výroky, které byly vyslovovány nejen poníženě, ale také v hlubokém předklonu. Nemluvě o osobě Václava Havla, kde devótnost dosáhla neobyčejně strmého vrcholu. Zajímavý je fakt, že poníženost k Václavu Havlovi skončila datem jeho smrti. A to je nejen hluboce nemorální, ale i podlé. Jakkoliv. Kde je tedy zakopán pes? Jak si můžou politici a další osoby, jejichž posty jsou v jistém smyslu existenčně závislé na samotném úřadu opovrhované osoby vůbec dovolit vypustit ze svých neomalených a nevychovaných úst jakoukoliv invektivu na hlavu státu? To je demokracie již tak daleko, že se samozvaní ministři financí, umělci nebo pseudoVIP občané mohou beztrestně a vulgárně opírat do pozice, kterou celý národ zvolil demokraticky, přímou volbou? Je jasné, že vládní garnituře takto provedený demokratický způsob nevoní, protože tímto způsobem zvolený kandidát za ně takzvaně kopat nebude a názor na hrubé chování a  morální poklesky jednotlivých členů vlády si udělá sám a ne aby mu ho nadiktovaly samy strany. Ať je prezident Miloš Zeman jakýkoliv a s jeho názory nemusíme vždy bezduše souhlasit, byl první, který ve zkorumpované vládě české otevřel okna a vpustil do silně zasmrádlého odéru trochu čerstvého vzduchu. A neopomiňme fakt, že byl skutečně zvolen "zezdola", bez nesoudných a mnohdy nestoudných návrhů politických stran, prosazujících jen a jen boj o posty, nikoli o voliče, což se projevuje bez vyjímky každé volby. Zvolení Miloše Zemana prezidentem České republiky však vyvolalo ve vedoucích stranách obrovský poprask a nevoli. Jak by také ne, když začalo jít "o koryta". A kde docházejí argumenty, nastupují v případech nevychovaných lidí urážky a dehonestace. Už v jednotlivých etapách volby prezidenta docházelo k nemístným útokům a špinění těch kandidátů, kteří vládnoucí garnituru kritizovali. Zajímavé je, že největší špínu jsme viděli u pravicových stran, odvolávajících se na nejvyšší stupeň demokracie. Právě u těch stran, u kterých se v plné nahotě provalila síť korupcí, zneužívání moci a zlodějin. A osoby, jejichž jméno je spojeno s evidentními úplatky a zásahy do rozhodování, nemají tu základní čest a morálku, vystoupit z veřejného života a ztratit se v propadlišti dějin. Jak by také mohli, když jejich vychování je na nižší společenské úrovni než morálka těch, jimž chtějí vládnout. V demokratickém světě je zmizení z veřejné scény pravidlem. Ne tak u nás. Odhalený zkorumpovaný politik se o to víc zapře a lže dál, až do té doby, než dojde k jasnému, zcela zřetelnému právnímu rozhodnutí. Ale do té doby jde politikovi plat a o to jde. V každé rodině chceme z dětí vychovat morální a slušné lidi. Ale v rodině vládní tento směr nelze vyžadovat. Pracujeme pouze s materiálem, který máme, a to jsou oni.  Slušné vychování od jakéhokoliv politika nečekejme. Každý bohužel dělá jen to, na co stačí a co umí. A naši samolibí zákonodárci umí jen lhát, podvádět, krást a pokud jim jde o koryta, i zostouzet jiné.